Vtip 016
Tento příběh je údajně skutečný a je o vztahu, který se vytvořil mezi skupinou zedníků a dítětem.
Mladá rodinka s pětiletým děvčátkem se nastěhovala do domu vedle parcely, kde se stavěl nový dům. Děvčátko se přirozeně začalo zajímat o vše, co se dělo v sousedství a začala si povídat se zedníky.
Motala se mezi nimi, kteří měli zlaté srdce a prakticky si ji adoptovali jako talisman.
Povídali si s ní, když měli svačinu nebo oběd a občas jí dali drobné práce, aby jí poskytli pocit důležitosti.
Dokonce dali dítěti i pracovní rukavice a přilbu, což ji strašně těšilo. Na konci prvního týdne jí dali obálku s nějakými drobnými jako plat. Dítě vzalo výplatu pyšně domů a maminka jí navrhla, aby otevřeli na Její jméno účet v bance.
Paní v bance byla velmi nadšená, když jí děvčátko vykládalo o svojí "práci" na stavbě a že za to má dokonce i "výplatu": "Určitě jsi pracovala velmi těžce, když si tohle všechno vydělala" poznamenala s úsměvem.
Děvčátko: "Ano, dělala jsem s Jožinem, Mirkem a Dušanem, budujeme Velikánský dům!"
"Bože můj", pokračovala paní "A budeš na stavbě dělat i příští týden?"
Dítě se zamyslelo a potom vážně prohlásilo:
"Myslím, že jo .... jestli ti čuráci ze Stavebnin dovezou cihly.."